Chci nebo nechci?
Rozhodnutí jako klíč k evoluci vědomí
Již mnohokrát bylo popsáno, jak neprospěšné vzorce mysli ovlivňují naše životy. Tyto vzorce se předávají z generace na generaci po celé věky a staly se původcem stagnace, neschopnosti rozkvětu a někdy i úplného rozkladu osobnosti. Tím, že jsme zapomněli na původ své duchovní podstaty a na skutečnou tvořivou schopnost naší mysli, nedokážeme vystoupit z bludného kruhu. Donekonečna jej tlačíme před sebou jako těžké břímě a zapomínáme, že čas, který nám byl k jeho opuštění a k naší evoluci vyměřen, není bez limitu.
Často se nevědomky upínáme k falešné naději a čekáme na spásu zvenčí. Držíme se iluze, že naši cestu ven z bludného kruhu učiní někdo nebo něco za nás. I kdyby se tak na malou chvíli stalo a my pocítili úlevu, jde o pouhý klam. Skutečnou verzi sebe sama totiž nelze oklamat, lze ji pouze přetvořit. Naše pravá podoba nám vždy nastaví pravdivé zrcadlo a při každém dalším otočení kruhu na nás zatlačí daleko větší silou. Tento tlak bude zesilovat až do chvíle, než pochopíme, že změna se neobejde bez našeho vlastního přičinění.
Bod zlomu: Jasná volba
Kdy tedy nastane ten správný okamžik pro obrat? Odpověď je prostá. Nastane tehdy, když si dokážeme upřímně odpovědět na základní otázku: "Chci změnu?" Zde neexistuje žádné "možná" nebo "uvidím". Odpověď musí znít jasně: Ano, nebo Ne. Nic mezi tím.
Prvním krokem k transformaci je dojít k pevnému rozhodnutí a začít po změně skutečně toužit. Musíme ji chtít celou svou bytostí.
Cesta trpělivé transformace
Ačkoliv se změna může zdát na první pohled složitá, realita je jiná. Jde především o pochopení, že transformace je pro nás nevyhnutelná, a o odvahu naučit se, jak ji uskutečnit. Existuje spousta cest, ale základ zůstává stejný – naše vlastnosti, vzorce myšlení a emoce jsou stavebními kameny naší evoluce. Pokud dokážeme pravdivě pohlédnout na vlastnosti, které nám škodí, můžeme je přenastavit na ty, které jsou pro nás přínosné.
Je to sice, lidově řečeno, "piplačka", ale dá se jí projít:
S laskavostí vůči sobě samému.
Se šarmem vůči svému okolí.
Trpělivě, krok za krokem.
Tolerance, laskavost, soucit a ohleduplnost – zní to až příliš jednoduše. Nabízí se tedy otázka: Jak je možné, že realita kolem nás vypadá úplně jinak? Měli jsme na výuku celé věky, ale nyní se prostor pro váhání uzavírá. Nastal čas si vybrat, kterým směrem se vydáme.